Ráda bych upozornila na skutečnost, že se objevují v poslední době stále častěji, a téměř zcela běžně situace, kdy dítě i v rodině, která se snaží o dítě pečovat, jak nejlépe dokáže, bezradnosti, ze strany rodičů a strach a až zoufalství, ze strany dětí. Na poslední supervizi jsme probírali situaci muzikoterapeuta, který se ocitá před potížemi chlapce, u kterého se začínají objevovat obsese a před potížemi děvčátka, které pod tlakem zoufalství koná skratkovitý čin, který vyděsí celé její okolí. V této situaci si mnohdy pedagog "zakazuje" porozumět "duši" dítěte. Podíl má i vícegenerační přenos problémů, z generace na generaci, kdy jen malé potíže dítěte jsou řešeny buď silově, "musíš" a nebo se dítě ocitá mezi rodiči a prarodiči ve světě, který je pro něj neuspsořádaný, kde není řád, láska a vzájemná vtsřícnost. Kde se pro dítě dělá mnoho, ale neporozumí se mu.
Jak mnoho může pak muzikoterapie tím, že jemně zjišťuje podobu prožívání dítěte, a rodiči toto prožívání "představí", těmto zoufalým stavům a situacím předcházet.
muzikoterapie - supervize