Zákon o muzikoterapii, Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka odboru "ONP" na MZČR

Zákon o muzikoterapii stagnoval.

Neprojednávání oboru muzikoterapie a arteterapie v novém zákoně bylo potvrzeno z nejvyšší míst MZČR.

Nyní s nástupem nové ředitelky, po paní Mgr. A.Šmídové,

paní Mgr.Alice Strnadová, MBA  do nové pozice

ředitelky odboru ošetřovatelství

a nelékařských povolání,

se otevírá cesta k novým návrhům na uzákonění muzikoterapie. Nová naděje?

Co je třeba učinit?

Jaké kroky je třeba učinit, aby snahy v projednávání zákona vedly k dobrému úspěchu. 

Jednoduše odpovídám: neuspěchat a najít vyvážený vztah:

a. mezi obsahem a formou muzikoterapie,

b. tím mezi muzikoterapeuty samými,

b. a mezi muzikoterapeuty a legislativci. 

Je třeba, aby rozdělení v obci muzikoterapeutů bylo řešeno na úrovni debaty o profesi. Na úrovni vztahu k věci, ne na úrovni pouze zájmů skupin. Pokud se neotevřel prostor pro obecnou diskuzi, co je muzikoterapie, je v oboru něco příliš  povrchního.

Je třeba zhodnotit obsah muzikoterapie, aby činnost prováděná jako "muzikoterapie", byla ve svém obsahu zajištěna natolik, aby nemohla poškodit (pacienty či klienty). Nelze z muzikoterapie vytěsnit působící medium - hudbu. Zvuk a hudba mohou samozřejmě i poškozovat duševní i somatické zrdaví člověka. Proto je, vedle významu specifického vztahu mezi muzikoterapeutem a klientem, hudbu, jako oblast sui generis, třeba vidět.

To, že  hudba může poškodit zdraví, není obecně v povědomí. Ale skutečností je, že to, že se někomu hudba líbí či nelíbí, není měřítkem toho, zda pomáhá v muzikoterapii jeho zdraví.

Připravuji malou publikaci: "Co si myslet o muzikoterapii? Kdy pomáhá a kdy škodí !?" Publikace bude stručně osvětlovat, co je v muzikoterapii tak silné, co může léčit, ale i "ničit". 

Teprve poté, až budeme mít zajištěno, jak to udělat, aby muzikoterapie pomohla a neuškodila, může být legitimně uzákoněna, a to na té úrovni, která ji náleží - jako edukace, psychoterapie nebo rehabilitace, či další oblasti. 

Já, i ostatní z MIČRU vstupujeme do dalšího období naděje,  s očekáváním rozumného přístupu.

Jitka Pejřimovská